Aktualizováno: 17. 11. 2024
|
|
110 let trati Tábor - Bechyně 22.6.2013V rámci oslav 110 let od zahájení provozu na první elektrické dráze v tehdejším Rakousko-Uhersku byl připraven bohatý kulturní doprovodný program na nádraží v Táboře spojený s výstavou elektrických lokomotiv a jednotek. V odpoledních hodinách byl hlavní program v Malšicích při pobytu protokolárních vlaků Os38410 s „Bobinou” a Os38412 s „Elinkou”. A nakonec další kulturní program v odpoledních hodinách probíhal na nádraží v Bechyni a také na mostě „Bechyňská duha”, kde oba zmíněné protokolární vlaky mimořádně zastavovaly. Navíc před odjezdem obou protokolárních vlaků z Tábora bylo z Prahy vypraveno Pendolino IC11061 „František Křižík” do Českých Budějovic, odkud se obratem vracelo do Tábora jako IC11060. Proč jsou oslavy výročí této trati tak velkolepé, když z pohledu běžného cestujícího je tato trať obyčejná elektrifikovaná s normálním rozchodem a po které se navíc prohání většinou Regionovy? Pro vysvětlení se musíme podívat trochu do historie. Tato trať je první elektrifikovanou na území tehdejšího Rakousko-Uherska a byla od počátku projektována a stavěna jako elektrická dráha. Z původního velkého plánu trati z Vodňan přes Bechyni a Tábor do Kutné Hory byl nakonec projektován jen malý úsek z Tábora do Bechyně s předpokládaným parním provozem. Ve stejné době už František Křižík provozoval elektrickou dráhu v Praze na Letné a podařilo se mu koncesionáře přesvědčit o výhodách elektrické trakce spočívajících ve zlevnění stavby, menším rozsahu zemních prací, možnosti vybudování více zastávek a konečně provozního nasazení lehčích a levnějších vozidel. Naopak bylo nutné vystavět trakční vedení, původně třívodičový systém stejnosměrného napětí 2x700V. Dva trolejové vodiče s opačnými póly byly zavěšeny na branách, středním vodičem byly kolejnice. Trať byla oproti projektu pro parní provoz sklonově i stranově náročnější. Maximální sklon trati byl 41‰, nejmenší poloměr oblouku 125m a maximální rychlost 25km/h resp. 15km/h v obloucích. Dopravu zajišťovaly postupně dodané čtyři elektrické vozy od firmy Ringhoffer ze Smíchova s elektrickou výbavou firmy Křižík z Karlína. V Bechyni končila trať původně na levém břehu Lužnice a teprve po dostavbě kombinovaného silničního a železničního mostu „Bechyňská duha” v roce 1928 byla trať prodloužena až do Bechyně na současnou délku 24km. Původní staré nádraží bylo o rok později přeměněno na nákladiště. Po rekonstrukci trolejového vedení v roce 1938 byla napájecí soustava změněna na 1500V stejnosměrných a rekonstruovány byly elektrické vozy. V dalších letech se o provoz na trati staraly elektrické lokomotivy E 423.0 (řada 102), E 436.0 (řada 103), E422.0 „Bobina”(řada 100) a E 426.0 „Žehlička” (řada 113), které skončily jako poslední v pravidelném provozu na konci roku 2010. Od nového grafikonu 2010/2011 je osobní doprava z ekonomických důvodů v režii motorových souprav „Regionova” a klasické soupravy tažené lokomotivami 113 se na trati objevují jen sporadicky. Během oslav v sobotu 22. června 2013 platil na trati 202 Tábor - Bechyně zvláštní jízdní řád. Na trati se tak kromě motorové jednotky „Regionova” objevily i klasické soupravy vedené lokomotivami 113 „Žehlička”. Oba odpolední protokolární vlaky Os38410 a Os38412 byly vedeny lokomotivou E 422.0 „Bobina” a motorovým vozem EM 400 „Elinka”. Tyto soupravy byly v průběhu dne nasazeny i na dalších vlacích. K trati jsme ten den dorazili až kolem poledne. Jednak kvůli pro nás horší časové dostupnosti tohoto regionu a potom nebyl důvod ke spěchu. Hlavní program oslav a hlavní jízdy protokolárních vlaků byly až v odpoledních hodinách. Stejně tak oslavám bylo nakloněno počasí. Ranní oblačná obloha se postupně protrhávala a odpoledne už panovalo až na občasné výjimky převážně slunečné počasí s obláčky vylepšujícími naši fotodokumentaci. Další informační zdroje:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|