Aktualizováno: 17. 11. 2024
|
|
Kolínská řepařská drážka 6.9.2008Obnovovaná Kolínská řepařská drážka má za sebou přes rok provozu. V loni jsem ji neopomněl navštívit o prázdninách a věnoval jsem ji také větší reportáž. Letos jsem zajel na drážku v pozdějším záříjovém termínu. Na samotném provozu drážky se nic nezměnilo. Předpověď počasí na víkend slibovala poslední tropické dny a kupodivu vyšla. Po příjezdu do Kolína jsem tentokrát nečekal na autobusovou linku č. 10 do Sendražic, ale popojel jsem pravidelným Os9416 s odjezdem v 9.27 do zastávky Kolín-Zálabí. Odtud jsem pešky pokračoval po ulici Ovčárecká a pohodlně jsem stihl jízdu prvního parního vláčku v 10.00 hod. Časy odjezdů parního vláčku se nezměnily. Odjíždí se každou celou hodinu, první jízda je v 10.00 a poslední v 16.00. Jízda ve 12.00 se uskutečňuje při dostatečném počtu návštěvníků. Prozatím se nezměnila ani délka zprovozněné trati 2km do prozatimní výhybny Výrovna. Samozřejmě jsem se chtěl parním vláčkem také svézt. Z druhé jízdy parního vláčku v 11.00 jsem pořídil záznam celé jízdy z posledního vozu. Cestou jsem si všiml, jak pokročily práce na trati. To se týká hlavně posledního úseku trati kolem prozatimní výhybny Výrovna. Trať je zaštěrkována, podbita a těleso trati má předpisový tvar. Celé pohodová jízda z výchozí stanice Kolín-Sendražice do výhybny Výrovna a zpět trvá přibližně 25 minut. Po návratu jsem obešel areál stanice Kolín-Sendražice. Výpravní budova je ze strany od kolejí jako přízemní, ze strany od cesty je vidět její skutečná výška. Kolem budovy depa panuje správný stavební nepořádek. Ani o víkendu neutuchá pracovní ruch a kolejiště stanice je postupně rozšiřováno. Zaujalo mě dvojité křížení nebo oživování mechanických závor. A vzhůru na trať. Na vycházku jsem si vzal jen nutné vybavení a dostatek tekutin, vše ostatní jsem odložil na stanici. Trochu mě mrzelo, že letos ještě není sklizeno. Zvláště v tomto rovinatém terénu to byl problém. Z náspu trati jsem se ještě mohl rozhlédnout, ale i tak byl parní vláček v dáli spíše slyšet než vidět. Se dvěma fotozastávkami jsem došel až na konec. Opět jsem se rozhlížel v místě, kdy je patrná trasa původní trati. Je vidět, jak je výhybna Výrovna schovaná v polích. Musel jsem se natáhnout, abych viděl nedaleké Ovčáry. Mezitím přijel do výhybny Výrovna 4. parní vláček. Bylo po 13. hodině, slunce pálilo a stín nikde. Pomalu jsem se vracel směrem k výhybně Černý Most. V místě, kde ja malý mostek přes potok je hezký výhled přes celou rovinu až k výhybně Černý Most a hlavně je tam stín. Odpočíval jsem do 14. hodiny, kdy vyjel ze stanice Kolín-Sendražice další parní vláček. Ten jsem sledoval podle kouře a houkání až za výhybnu Černý Most, kde jsem ho konečně uviděl přijíždět. Čekal jsem, až se bude parní vláček vracet zpět. Natahoval jsem se na náspu trati, abych ho zahlédl na zpáteční jízdě z výhybny Výrovna. Po průjezdu parního vláčku kolem mého stanoviště jsem se vracel zpět do stanice Kolín-Sendražice. Přicházel jsem právě včas, parní lokomotiva BS 80 si při objíždění soupravy ještě v sólo jízdě "odskočila" na trať. Odpoledne vedro letního dne vrcholilo. Parní vláček odjel v 15.00 na svoji předposlední jízdu tohoto dne. Zamířil jsem do stínu na občerstvení, ale poslouchal jsem, kdy se podle houkání bude vracet zpět, abych vyběhl k oblouku před vjezdem do stanice. Pomalu jsem pouklízel vybavení, narychlo jsem vyfotil odjezd posledního parního vláčku v 16.00 hod. a spěchal jsem na nedalekou zastávku MHD. Další informační zdroje:
Fotogalerie |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|