Aktualizováno: 17. 11. 2024
|
|
170 let Severní dráhy císaře Ferdinanda 15.10.2011Historie projektu železničního spojení Vídně do Haliče sahá až do roku 1829. V roce 1836 císař Ferdinand I. podepsal privilegium na výstavbu železniční trati Vídeň - Bochnia a hned následující rok byly zprovozněny první kilometry trati v okolí Vídně. Do Břeclavi přijel první vlak 6. června 1839 a do Přerova o dva roky později 1. září 1841. Současně se stavbou hlavní železniční trati byly vybudovány i odbočky z Břeclavi do Brna a z Přerova do Olomouce. V roce 1842 dosáhla železniční trať Lipníka nad Bečvou, kde se ovšem výstavba na další dva roky zastavila. Finanční náklady na vybudování dosavadního úseku trati i provozní náklady vyčerpaly akcionáře a trvalo dva roky, než se podařilo nashromáždit další kapitál. Úsek z Lipníka nad Bečvou do Bohumína byl zprovozněn 1. května 1847. Z Bohumína byly potom dostavěny krátké spojovací trati do Annabergu (Chałupki) s Osvětimi. Na celé hlavní trati Vídeň - Krakow byl provoz zahájen 1. března 1856. Trať se vžila pod názvem „Ferdinandka” a dodnes na některých úsecích přetrvává levostranný provoz. Stanice Přerov prochází zrovna náročnou rekonstrukcí a do poslední chvíle nebylo zřejmé, zda se oslavy v prostorách stanice uskuteční. Nakonec byly oslavy zorganizovány tak, že těžiště bylo v přednádražních prostorách a výstava lokomotiv na kusých kolejích 5N a 7N. Kvůli omezení pohybu návštěvníků po stanici byla také zrušena výstava modelového kolejiště v přerovském Klubu železničních modelářů. Před vlastním započetím programu oslav mířilo do Přerova v sobotu ráno 15.10.2011 hned několik protokolárních vlaků:
Z uvedených protokolárních vlaků jsem si počkal nejdříve na průjezd parního vlaku Sp10107 stanicí Grygov. Za druhým parním vlakem Ex11057 jsem zajel do rovinatého úseku mezi zastávku Břest a stanici Říkovice, kde v ranním slunci pěkně vynikla jízda parní lokomotivy 475.101. Po příjezdu protokolárních vlaků mohl program oslav začít. Největším lákadlem byly jízdy parních vlaků po přerovském trianglu. Parní vlak byl složen z vozů Ce „Rybák” a na obou koncích byly parní lokomotivy 534.0432 „Kremák” a 433.002 „Matěj”. V tomto složení absolvoval parní vlak v 10:27 první jízdu po trianglu mezi stanicemi Přerov - Prosenice (jako Os10147) - Brodek u Přerova (jako Os 11050) - Přerov (jako Os 10112). Další jízda byla v 11:53 v úseku Přerov - Olomouc (jako Os 10123) - Přerov (jako Os 10124) a poslední v 13:55 opět v úseku Přerov - Olomouc (jako Os10115) - Přerov (jako Os 10114). Zbylý čas jsem využil na letmé shlédnutí výstavy lokomotiv na kusých kolejích 5N a 7N, odkud na krátkou projížďku po stanici jezdila další parní lokomotiva 314.303 „Kocúr”. Pátou parní lokomotivou, která byla v Přerově k vidění v pohybu, ale bohužel ne vlastní silou, byla vystavená 464.202 „Rosnička”. Ta má momentálně technicky nezpůsobilý kotel a v Přerově se pohybovala jen za pomoci motorových kolegyň. Přiblížila se pátá hodina a slunce začalo rychle klesat k obzoru. U mostu přes Bečvu jsem ještě zaznamenal odjezdy protokolárních vlaků Ex 11057 z Přerova do Bohumína s elektrickou lokomotivou E499.004 a Sp 10121 z Přerova do Olomouce s oběma parními lokomotivami 534.0432 a 433.002. Na druhé straně stanice po pár minutách odjel poslední protokolární parní vlak Ex 11056 do Břeclavi a program oslav v Přerově skončil. Další informační zdroje:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|